Síla slunečního záření v ČR. Kde se fotovoltaické panely nejvíce vyplatí?

Fotovoltaika se sice těší velké oblibě, ale stále je kolem spousta otázek a předsudků. Mají solární panely v Česku vůbec smysl, když jsou tropy dva týdny během léta a po zbytek roku se střídají mraky, deště a mlhy? Jak je to se slunečním zářením v ČR? Je ho dost pro výrobu potřebného množství elektřiny a liší se nějak jeho intenzita napříč regiony?

Trocha teorie na úvod – kde se bere sluneční energie
Sluneční záření představuje drtivou většinu energie, která se na Zemi nachází a využívá. Vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce. V klimatologii a meteorologii se používá ještě pojem sluneční svit, který je charakteristikou slunečního záření, jež ovlivňuje především fotoperiodismus a fototropismus rostlin, stejně tak i některé jiné fyziologické procesy. Pod dohledem ho má heliograf slunečního svitu (Campbell-Stokes recorder). Více o slunečním svitu si můžete přečíst tady.Celkový roční úhrn dopadající sluneční energie ovlivňují nejvíce zeměpisná poloha, orientace plochy vzhledem ke slunci, celková doba slunečního svitu, nadmořská výška a v neposlední řadě i čistota ovzduší.

Solární panely a rozmary počasí
Solární panely klamou svým názvem. Primárně se pojí se sluncem, se zářením a se zachycováním energie z paprsků. To ale neznamená, že jsou při zamračené obloze bez práce. Předně musíte pochopit, jak solární panely pracují. S tím vším vám poradíme v BCE a doporučíme domácí solární elektrárnu na míru vašim potřebám.

Teplé a slunečné počasí není pro aktivitu fotovoltaických panelů nezbytné. Střešní systémy se umí přizpůsobit a čerpat energii i ve chvílích, kdy se nebe zatáhne, sešeří se, udeří mrazy nebo napadne sníh. Jediným negativem mohou být kratší dny, kdy se později rozednívá a dříve stmívá. Od prosince do února jste navíc více doma, protože podmínky venku jsou jen pro otrlé, a tak je energetická náročnost domácnosti nejvyšší z celého roku.

Vyrobenou elektřinu většinou spotřebujete ještě ten samý den. Je tedy logické, že přes zimu budou náklady vyšší, protože nepokryjete nároky domácnosti. Cenu pro zimní sezónu ale můžete snížit tím, že se v létě, kdy máte energie přebytek, o elektřinu podělíte s dalšími odběrateli nebo institucemi.

Výkon fotovoltaické elektrárny při zatažené obloze
Fotovoltaická elektrárna pracuje po celý rok. Skrz mraky sluneční svit projde až k panelům, ale výkon není tak silný jako během léta. Zatažená obloha snižuje výkon fotovoltaiky v průměru na desetinu. A jak je to s ostatními vlivy počasí?

Když na solární panely nasněží
Vrstva sněhu na solárních panelech nevydrží dlouho. Díky náklonu a hladkému povrchu rychle sklouzne. A pak se od bílého sněhu odrazí sluneční svit. Tím fotovoltaika získává dostatek energie pro výrobu elektřiny.

Nápomocný může být i mráz, který s každým stupněm pod nulou zvyšuje výkon elektrárny o 0,4 %. Fotony dopadající na fotovoltaický článek probouzí k životu atomy křemíku. Ty pak vyrobí více energie než v klidovém stavu a při vyšším počátečním zahřátí.

Vliv deště a mlhy na fotovoltaiku
Propršené dny fotovoltaice nesvědčí, vykazuje totiž minimální výsledky. Pokud ale zvolíte hybridní panely, můžete získat energii z dešťových kapek. Díky triboelektrickému jevu dochází k výrobě elektřiny v momentě, kdy se voda s určitou silou dotkne panelu a následně steče dolů. Právě proces stlačení a uvolnění generuje elektřinu.

S mlhou je to horší. Sluníčko skrz oblaka neprojde až k panelům a tím pádem k nim neputuje žádná energie a nevzniká tak elektřina.

Kde v ČR svítí slunce nejvíc?
Česká republika se řadí mezi země, kde bývá počasí bez větších výkyvů. Dají se ale vypozorovat drobné odchylky mezi jednotlivými oblastmi, ve kterých se počet slunečných dní různí. Slunečního svitu je v Česku ale všeobecně dost a díky fotovoltaickému systému ušetříte až 80 % výdajů na elektřinu. Roční úhrn globálního slunečního záření v ČR se udává ve W/m2 a pozvolna klesá od jihu k severu. Nejvíce sluneční energie dopadá na jižní Moravu. Naproti tomu jižní Čechy dostávají energie méně, protože je zde častější oblačnost z hor.

Je možné se orientovat i podle počtu slunečných dní. Třeba v těchto městech je více než 75 slunečných dní v roce:

Aš a Cheb
Břeclav a Hodonín
Karviná a Opava
Jeseník
Méně než 50 slunečných dní v roce je v těchto městech a jejich okolí:

Ústí nad Labem
Litoměřice
55 dní nepřesáhne ani Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Louny nebo Vyškov. Chcete si ověřit počet slunečních dní ve vašem městě? Bližší info získáte v tomto přehledu.

Přijatá energie se sice liší, ale záleží i na dalších faktorech, jako je spotřeba domácnosti, počet panelů nebo celkový systém fotovoltaiky. To, že bydlíte v oblasti, kde se slunce neukazuje tak často, neznamená, abyste od fotovoltaiky dali ruce pryč. Neplatí, že na jižní Moravě je sluneční energie třeba dvakrát nebo třikrát vyšší než na severu. Ve skutečnosti je rozdíl mezi jihem a severem kolem 30 %. I tento rozdíl však naznačuje, o kolik vyšší bude efektivita fotovoltaiky u Břeclavi (sluneční záření za rok kolem 1 340 W/m2) oproti té v Teplicích (kolem 950 W/m2). Rozhodující je však odpověď na základní otázku: Ano, celá Česká republika je pro instalaci FVE vhodná.

Kam umístit solární panely?
Výkon fotovoltaické elektrárny ovlivňuje i umístění panelů přímo na střeše domu. Ne každá střecha má správný sklon nebo je orientovaná směrem, kam dopadá nejvíce slunečních paprsků.

Pokud nemáte dostatečnou plochu na jižní stranu, zvolte jihozápad nebo jihovýchod. Jen musíte počítat se ztrátou v rozmezí od pěti do osmi procent. Umístění na severní stranu nedoporučujeme. Úspora by byla mnohem nižší a návratnost vstupních investic do fotovoltaiky mnohonásobně delší.

V BCE pro vás vytvoříme cenovou kalkulaci fotovoltaiky a projekt navrhneme tak, aby vaše domácí fotovoltaická elektrárna byla maximálně efektivní. Udělejte první krok a nezávazně nás kontaktujte.